Kámen z Mrákotína na Jihlavsku už devadesát let zdobí nádvoří Pražského hradu. Vztyčen byl na paměť padlých a na památku vítězství jako Sloup svobody. Zakázku na zhotovení monolitu dostali v místním kamenolomu přímo od prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Před školou, která byla symbolicky věnovaná k 80. narozeninám prezidenta, byla 3. června 1934 slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka, jejíž odlitek věnoval ministr školství a národní osvěty. Originál se nacházel v parlamentu, jehož autorem byl Jan Štursa, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.
Mnoho let se mluvilo o pořízení sochy Karla Havlíčka Borovského a o tom, kde ji umístit. Nakonec brodští dali na radu Josefa Gočára a Bohumila Kafky (autora sochy) a za její stanoviště zvolili park .Bronzový Havlíček ulitý z hlavní rakouských děl – jaká ironie a dobový symbol zároveň – byl slavnostně odhalen 14. září 1924.
V rámci euforie vyhlášení republiky byly po celé zemi strhávány insignie rakousko-uherské monarchie, v Brodě se to projevilo mimo jiné odvozem busty císaře, která stála před barákovou kolonií v místech dnešní psychiatrické nemocnice.
Socha prvního československého prezidenta byla pořízena ze sbírek místních školáků. Jejímu odhalení přihlíželo obrovské obecenstvo. Slavnostní průvod přešel most a blížil se k místu odhalení sochy T. G. Masaryka v parčíku u kostela sv. Kateřiny.
Na dnešním Smetanově náměstí stávala sýpka, která byla v roce 1852 přebudována na divadlo. Sloužilo nejenom zdejším ochotníkům, ale hostovaly tady často i kočovné divadelní společnosti.
Ke konci války narůstaly také problémy se zásobováním civilního obyvatelstva. Nakonec se situace vyhrotila natolik, že obyvatelé měst doslova kradli potraviny přímo z polí. Kde byly třeba zasazené brambory, tam bylo pravděpodobné, že se je lidé pokusí ukrást, aby měli vůbec něco k jídlu. Také proto byl závěr války ve znamení soustavných demonstrací.
