Slavnosti slunovratu roku 1920 skončily v Jihlavě krvavě. Vyvrcholily totiž dosavadní národnostní rozbroje mezi Čechy a Němci. Řešila se nejen oblast školství, ale také politika a zrušené výsledky voleb, ve kterých v září roku 1919 zvítězili Němci.
Pamětní deska od místního rodáka a pozdějšího významného prostějovského sochaře Jana Třísky připomíná vyhlášení republiky v říjnu roku 1918 tehdejším starostou Františkem Fárou.
Do kostela sv. Bartoloměje se v roce 1919 po sedmadvaceti letech vrátil raně barokní oltář. Původně byl odstraněn pro domněnku, že se socha Panny Marie na jeho vrcholu naklání a mohla by spadnout.
První světová válka postihla nejen vojáky na frontách a jejich rodiny, ale nepříjemně poznamenala i každodenní život v obcích a ve městech.
Řada náměstí, městských a obecních čtvrtí i ulic změnila za posledních sto let své jméno hned několikrát. Vše se odvíjelo od aktuální politické situace. Typickým příkladem těchto změn je hlavní náměstí v Pelhřimově. Dnes je to Masarykovo náměstí.
V blízkosti kostela sv. Bartoloměje leží Děkanská zahrada založená už v roce 1603, odkdy také náležela pelhřimovské faře. Její největší rozkvět se datuje do 30. let 20. století a je úzce spojený s děkanem Františkem Bernardem Vaňkem.
Třebíč válečnému úsilí Rakouska-Uherska kromě odvedených vojáků přispěla také soustavou lazaretů. První vznikl v nemocnici, která byla na tu dobu nová a moderní. Další pak v gymnáziu, v Národním domě a také v sokolovně, kde našly přístřeší stovky vojáků.
