Události a (ne)obyčejné příběhy

Krvavý slunovrat roku 1920

Archiv Vysočina Tourism místo  kde byly zastřeleny oběti krvavého slunovratuSlavnosti slunovratu roku 1920 skončily v Jihlavě krvavě. Vyvrcholily totiž dosavadní národnostní rozbroje mezi Čechy a Němci. Řešila se nejen oblast školství, ale také politika a zrušené výsledky voleb, ve kterých v září roku 1919 zvítězili Němci.

Číst více...

V Pelhřimově vyhlašovali samostatnost z okna

Muzeum Vysočiny Pelhřimov starosta hovoří z okna radnicePamětní deska od místního rodáka a pozdějšího významného prostějovského sochaře Jana Třísky připomíná vyhlášení republiky v říjnu roku 1918 tehdejším starostou Františkem Fárou.

Číst více...

Po válce se do Pelhřimova vrátil barokní oltář kostela sv. Bartoloměje

Muzeum Vysočiny Pelhřimov kostel sv. BartolomějeDo kostela sv. Bartoloměje se v roce 1919 po sedmadvaceti letech vrátil raně barokní oltář. Původně byl odstraněn pro domněnku, že se socha Panny Marie na jeho vrcholu naklání a mohla by spadnout.

Číst více...

Hlad ke konci I. světové války dohnal Pelhřimovské k rabování

Muzeum Vysočiny Pelhřimov hladové bouřePrvní světová válka postihla nejen vojáky na frontách a jejich rodiny, ale nepříjemně poznamenala i každodenní život v obcích a ve městech.

Číst více...

Pelhřimovské centrální náměstí měnilo názvy jak na běžícím pásu

Muzeum Vysočiny Pelhřimov hlavní náměstíŘada náměstí, městských a obecních čtvrtí i ulic změnila za posledních sto let své jméno hned několikrát. Vše se odvíjelo od aktuální politické situace. Typickým příkladem těchto změn je hlavní náměstí v Pelhřimově. Dnes je to Masarykovo náměstí.

Číst více...

Děkanská zahrada se za dob Františka Bernarda Vaňka proměnila v nejkrásnější přírodní oázu ve městě

Jaroslav Loskot zahradní domek v děkanské zahraděV blízkosti kostela sv. Bartoloměje leží Děkanská zahrada založená už v roce 1603, odkdy také náležela pelhřimovské faře. Její největší rozkvět se datuje do 30. let 20. století a je úzce spojený s děkanem Františkem Bernardem Vaňkem.

Číst více...

Zranění vojáci našli potřebnou péči také v lazaretech Třebíče

Muzeum Vysočiny Třebíč Národní dům se proměnil v lazaretTřebíč válečnému úsilí Rakouska-Uherska kromě odvedených vojáků přispěla také soustavou lazaretů. První vznikl v nemocnici, která byla na tu dobu nová a moderní. Další pak v gymnáziu, v Národním domě a také v sokolovně, kde našly přístřeší stovky vojáků.

Číst více...