Strážiště a Pacovsko: s Bernardem Bolzanem a Antonínem Sovou západní hranicí kraje

Obzorové linie oblých vrchů nejzápadnější části Vysočiny prorážejí tu a tam výraznější 700metrové vrchy. Jak příznačně místní názvy napovídají, šlo o strážní a ohňová místa, odkud se předávala znamení o nebezpečích, jež hrozilo zemi. Severnímu okolí Pacova tak dominuje vrch Strážiště, symbol kraje i celého mikroregionu. Cyklovýlet Pacovskem představuje toulky na pomezí Vysočiny, jižních a středních Čech. Máme to odtud vzdušnou čarou stejně daleko do Jihlavy, Benešova nebo Veselí nad Lužnicí. O to zajímavěji a odlehleji může tento kout působit. Alespoň to si myslel například slovutný filozof Bernard Bolzano, když odešel do ústraní ze svého pražského působiště právě sem, do malé Těchobuzi, neboť byl pro své reformátorské názory zbaven možnosti učit.

Kontakt

region Pelhřimov
Volné pokoje
Délka trasy: 38 km
Časová náročnost: 4 h
Výchozí místo: Pacov
Cílové místo: Pacov
Povrch/terén: Silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Období: léto
Typ kola: horské, trekové

To jiný básník, Antonín Sova, by na svůj rodný kraj nedal dopustit, a tak se sem po mládí stráveném v Pacově a Lukavci zase na stáří vrátil. Cyklotoulku lesními asfaltkami Strážiště po stopách slavných a po malebných městečkách a obcích si určitě zařaďte na svůj program.

Po stopách dvou slavných osobností snad až nečekaně spjatých s tímto malým regionem se vydáme okružní jízdou malebnou krajinou mezi třemi „vrcholy“ trojúhelníka – Pacov, Těchobuz a Lukavec. Podstatným bonusem pak bude návštěva nejvyššího bodu – Strážiště. Z pacovského nám. Svobody vyrazíme nejprve za Bernardem Bolzanem do Těchobuzi. Průvodcem nám bude cyklotrasa č. 321, která nás dovede do Zhořce. Spustíme se do údolí říčky Trnavy a na protějším vršku trůní vesnická památková zóna Zhoř. Nepřehlédneme původní raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, a to hlavně proto, že patří k typu kostelů bez věží (viz tzv. Podlipnické kostely, výlet č. 13), zatímco věž stojí stranou.

Ze Zhoře se znovu dostaneme k říčce, kde se na křižovatce u lomu můžeme rozhodnout buď pro 2 km po silnici II. tř., nebo bezpečnější lesní asfalt. Okolo lomu vystoupáme do kopce a dojedeme až k Bolzanově studánce, kde se potkáme s naučnou stezkou Po pamětihodnostech Těchobuze. Ta nás dovede lesní cestou do centra obce, kde si můžeme v klidu obhlédnout zámek, galerii a další památky. Na závěr návštěvy si nechte roubenou stodolu a špýchar, protože kousek za ním bude cesta pokračovat dále – asfaltkou poli a lesy až do Mezilesí, směrem na druhý cíl naší cesty Lukavec.

Do Mezilesí si pěkně vyšlápneme, jak se naše trasa začíná obtáčet okolo hory Strážiště a celý reliéf stoupá. I mezileský kostel sv. Jakuba působí svou starobylostí jako někdejší strážní tvrz, jíž nechyběl nezbytný výhled do krajiny. Za Zelenou vsí křižujeme údolí dalšího potoka a do Lukavce vjíždíme přímo od zámecké strany. U Pivovarského rybníka zabočíme vlevo do otevřené brány v kamenné zdi a pokocháme se zámeckým parkem včetně neopomenutelné návštěvy Hříbku s muzeem Antonína Sovy. Tak se ocitáme na počátku Sovovy stezky a osudů básníkova kraje, který nás doprovodí přes lesy Strážiště zpět do Pacova.

Abychom si užili komfortu lesních silniček a horského vzduchu, budeme lesní komplexy okolo Strážiště křižovat napříč tam a zpět. To nám umožní vyhnout se velkým stoupáním a zároveň se řádně projet. Lukavec opustíme ve směru na Vyklantice, ale u Dolské myslivny zahneme vpravo na lesní asfaltku. Po ní lesními cestami prokličkujeme celé severní polesí Strážiště až ke kapli sv. Jana Křtitele se studánkou. Občerstvení si dopřejte v hloubi lesů.

K samotnému vrcholu Strážiště se ovšem dostaneme o něco dříve – na rozcestí se zelenou turistickou značkou, odkud vede vzhůru asfaltová obslužní komunikace až k vysílači. Pohodlnou cestou míříme od Strážiště do Útěchovic, kde se v roce 1904 v myslivně narodil divadelní režisér a spolutvůrce české divadelní avantgardy Jiří Frejka. Vracíme se na silniční síť a také značenou cyklotrasu č. 1217. Ta nás dovede až zpátky do Pacova. Předtím ovšem potřetí křižujeme údolí říčky Trnavy, když předtím projedeme Velkou Chyškou.

Někoho může motivovat hledat v osadě za údolím bývalou tvrz Hrádek, vězte však, že v zemědělských budovách na místě bývalého Hrádku moc poetiky starých časů neuvidíte. Je lépe si pospíšit do Pacova, kterému ještě prohlídku jeho památek dlužíme. Sovova stezka se sice uzavírá v parku, okolo než vjíždíme do města, Sovovo muzeum je ovšem v zámeckých prostorách a prezentuje expozice nejen o básníkovi, ale i o všech zajímavostech Pacovska. Na závěr můžeme projít Spálenou ulicí a žízeň z výletu uhasit v Pacovském minipivovaru.

Vybavení

  • Rodiny s dětmi