Z Velké Bíteše údolím Bílého potoka

Území je tvořeno více než 15 km dlouhým tokem Bílého potoka v malebném údolí s prastarými stromy, skálami, strmými svahy, četnými lávkami a brody přes potok.

V údolí se zachovalo 5 vodních mlýnů (Javůrecký, Maršovský nebo Lažánský) a u Šmelcovny zříceniny starých hamrů, ve kterých se od středověku až do začátku 19. století zpracovávala železná ruda.

Kontakt

IC Velká Bíteš
Masarykovo nám. 88
59501 Velká Bíteš
region Žďár nad Sázavou
Volné pokoje
  • 1. Velká Bíteš
  • 2. Prostřední mlýn
  • 3. Pod Horkou
  • 4. Křovský mlýn
  • 5. Křoví
  • 6. Rýglovský mlýn
  • 7. Pánovský mlýn
  • 8. Spálený mlýn
  • 9. Pavlovcův mlýn
  • 10. Absolonův mlýn
  • 11. Údolí Bílého potoka
  • 12. Zbytky železného hamru
  • 13. Skalní útvar Pecen
  • 14. Maršovský mlýn
  • 15. Šmelcovna
Počet zastavení: 15
Období: léto

 

Údolím vede turistická značka a cyklostezka – pro (cyklo)turisty je tato oblast velmi oblíbená, nejen díky pohodlné cestě, která takřka neustále mírně klesá, ale také díky brodům, které se nacházejí v prostoru mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou.

Bílý potok pramení pod nejvyšším vrcholem Bítešska Svatou horou (679 m n. m.), avšak putování je lépe začít přímo na náměstí ve Velké Bíteši, kde si v místním turistickém informačním centru můžete pro lepší orientaci pořídit podrobnou turistickou mapu Velkobítešska 1:25 000. Celou trasou vás provede modrá turistická značka vedoucí téměř stále podél toku až na Šmelcovnu, či případně až do Veverské Bítýšky, kde se Bílý potok vlévá do Svratky.

Nejzajímavější část trasy se však nachází až jihovýchodně od obce Křoví. Zde začíná území označované jako Přírodní park Údolí Bílého potoka.

Celková vzdálenost z náměstí ve Velké Bíteši až na Šmelcovnu je 19 km. Odtud je případně nutné počítat ještě se 3 km chůze do Domašova, z nějž se pomocí autobusových linek lze dostat zpět do Velké Bíteše. Zdatní cyklisté trasu zvládnou i na kole.

Dolní mlýn je posledním ze tří bítešských mlýnů, ležících v malebném údolí potoka Bítýška, který dále pod mlýnem pokračuje jako Bílý potok ke Šmelcovně a do Brna. První písemná zmínka o mlýnech pochází z roku 1414. Současný vzhled mlýna pochází z roku 1876, kdy mlýn koupil bítešský punčochář Bonitas, datováno dendrologickým výzkumem. Po částečném vyhoření byl mlýn obnoven po roce 1906 mlynářem Knollem. Ve štítu obytné budovy mlýna byl obrázek svaté trojice v sedmdesátých letech vyměněn za p. Marii s dítětem. Zajímavostí jsou sluneční hodiny na jižní straně fasády. Snahou je mlýn zprovoznit.