Židé sídlili ve Velkém Meziříčí už zřejmě v 15. století, kdy byli Židé vypovězeni z královských měst, ale první doložený Žid Josef přišel v roce 1636. Židé využívali vylidněné prostory kvůli třicetileté válce. Postupem času židovská obec tvořila druhou největší židovskou komunitu v Jihlavském kraji. Pomohlo tomu i osvobození od poplatků.

Na konci 18. století tady žilo skoro 900 židovských obyvatel a později přes tisícovku. Úbytek přišel na přelomu 19. a 20. století kvůli Hilsnerově aféře v Polné. Jeho rodina totiž našla útočiště ve velkomeziříčské staré synagoze, což způsobovalo nové demonstrace a výtržnosti.

Stavby židovského města jsou goticko-renesanční a mnohokrát je ohrožovaly požáry. Domy se nacházely na pravém břehu Oslavy od Vrchlického ulice až po moráňskou fortnu. Do dnešní doby se dochovalo 63 objektů včetně dvou synagog. V mnohých domech je dochovaná renesanční a barokní dispozice, vnitřní průchody a zajímavé architektonické detaily. Domy v ghettu sloužily převážně k bydlení a v přízemí bývaly prodejní krámky a řemeslnické dílny. Nacházely se zde také budovy institucí, například obecní kancelář, byt rabína a byt synagogálního sluhy šámese.

Foto: město Velké Meziříčí