Je také možné, že v těchto místech stával zámek, u něhož byla přistavěna zámecká kaple, o této je zmínka z 11. století, která byla ve 14. století goticky přestavěna a z ní se zachoval presbytář, ke kterému byla přistavěná chrámová loď. První přesný údaj o kostelu pochází z roku 1125, kdy kníže Soběslav I. daroval újezd libický olomouckému biskupství (darování potvrzeno až v roce 1146 Vladislavem II.). Lze tedy soudit, že v té době již kostel stával.

V roce 1350 byl kostelem farním pod patronátem kláštera vilémovského. Po přístavbě věže v 17. století se zrodil dnešní kostel sv. Jiljí Opata a byl filiálním kostelem Chotěboře. To až do roku 1654, kdy po velkých sporech byl převeden k farnosti studenecké.

V dlažbě kostela býval dříve náhrobek z bílého mramoru se znakem tuleně v kartuši, a nečitelným nápis. Náhrobní kámen zakrýval vchod do krypty pod kostelem, ve které byl po své smrti v roce 1584 pochován Norbert František z Hauqvic a Biskupic. Ještě v roce 1840 v ní bylo nalezeno několik rakví.